Jdi na obsah Jdi na menu
 


Strašilka Euryacantha horrida

Strašilka Euryacantha horrida a její chov  
/Živa 1/1987

V současné době vzrůstá zájem o chov exotických zvířat. To platí i o exotickém hmyzu, zejména o bizarních pakobylkách strašilkách. Přestože se mezi chovateli objevují v podstatě stejné druhy, vyskytuje se ojediněle i druh jiný, mnohdy velmi atraktivní. Jedním z takovýchto druhů je novoguinejská strašilka Euryacantha horrida, jejími chovem a pozorováním jsem se zabýval téměř dva roky.

Euryacantha horrida patří do řádu Phasmatodea — strašilky, podrodu Lonch odidoidea, čeledi Phasmidae a podčeledi Phibalosomlnae. V průběhu života prodělává strašllka elkem 7 svlékání, v jejichž průběhu dochází ke změnám, a to nejen ve zbarveni, ale i v morfologii. Po vylíhnutí jsou strašilky celé tmavě hnědé. Zadeček je od těla zřetelně oddělený, užší a zploštělý. Po prvním svlékání se celé tělo stává válcovitým a přechod hrudi v zadeček je plynulý. V této době lze pozorovat první nepatrné náznaky otrnění. V období po svlékání dochází k prodloužení velikosti těla — dorůstáni, které ve vyšších stádiích vývoje dosahuje až 1 cm. Hnědé zbarvení ustupuje a objevuje se mramorovaná kresba — zelená a hnědá, často však strašilka celá zezelená. Po druhém svlékání se tělo opět zplošťuje a je širší. Otrnění se zvýrazňuje a lze již rozlišit pohlaví, u samiček se objevuje kladélko, samcům narůstají na stehnech zadních nohou hrbolky, základ pozdějších trnů.

V průběhu dalších svlékáni, kdy mláďata začínají nabývat podoby dospělých, se stále více zvýrazňují druhotné pohlavní znaky. Tělo zpevňuje, zvětšuje se základní otrnění - zabarvení je stále mramorované. Teprve v předposledním stadiu dochází k definitivnímu vybarvení, které bývá nejčastěji tmavě hnědé, řidčeji mramorované či celé zelené. Zajímavý je i proces svlékání. Strašilka se přestane zajímat o potravu a vyhledává vhodnou větvičku na kterou se zavěsí a zůstane v klidu. Po určité době pokožka na horní Části hrudi praskne a strašilka se začne pomalu z tohoto otvoru soukat ven. Nejdříve vyprosti tělo a hlavu, pak postupně nohy, kterými se buď přichytí větvičky, nebo svlečky (exuvie). Jakmile je proces svlékání dokončen, strašilka setrvává v klidu a čeká, až tělo oschne a zpevní. Často pozře celou exuvii. Teprve potom opustí své místo a začne přijímat potravu. Je třeba dodat, že svlékaní probíhá vždy v noci a trvá několik hodin.

V dospělosti je pohlavní dimorfismus velmi dobře patrný. Samička Je větší a robustnější než sameček. Tělo je zploštělé a poměrně široké a po jeho stranách se táhnou drobné trny, které jsou i na všech končetinách. Na konci zadečku je u samiček protáhlé kladélko. Sameček je menši, štíhlejší a zadeček má užší než hrud. Po stranách hrudi, zadečku a na nohou jsou opět trny. Stehna zadních nohou Jsou značně zesílena a na spodní straně opatřena velkými, až l cm dlouhými, ostrými trny.

Hlavni aktivita nastává za šera a v nocí,kdy dochází i k pářeni. Celému tomuto aktu předchází jakési „klepáni" samečka, která provádí zadečkem o podložku. Tento zvuk Je poměrně dobře slyšitelný. Aktivnější sameček vyhledává samičku. Vlastní kopulace trvá několik hodin. Také u tohoto druhu existuje, stejně jako u ostatních strašilek, partenogenetický způsob rozmnožováni. Při tomto způsobu se však lihnou z vajíček pouze samičky.

Samička vajíčka nevystřeluje ani nelepí, ale kladélkem je klade do země. Pokud nemá samička ke kladeni půdu, vypouští vajíčka volně z kladélka. Počet takto snesených vajíček Je menši a navíc nastávají problémy při lihnutí mláďat, neboť vývoj je závislý na dostatečná vlhkosti a teplotě. Za optimálních podmínek jsou to asi 4 měsíce. Nechceme-li narušit další zdárný průběh vývoje vajíček, je velmi obtížné určit jejich počet v půdě. Podle mého odhadu je to něco mezi 150 až 200 vajíčky. Vajíčka jsou tmavě hnědá, místy se světlejšími odstíny, na spodní straně Je viditelný šev. Délka je 8 mm a šířka 4 mm. Víčko vajíčka je stejné barvy, málo výrazné. Tvar vajíček je mírně soudečkovitý, protáhlý. Nepodařilo se mi nikdy sledovat lihnutí nymf, pro které musí být jistě dost obtížné dostat se z vajíčka a vrstvou půdy ven

Jelikož jde o živočichy tropických pralesů, vyhovuje jim stinné, teplé a dostatečně vlhké insektárium. Optimální teplota je 23 °C až 30 °C. Na dno je nejlépe dát z hygienických důvodů nějaký papír, který 1 X týdne vyměňujeme. Nutná je také alespoň 5 cm hluboká nádoba se směsí rašeliny a pisku ke kladení vajíček. Jako potrava se v chovu nejlépe osvědčil ostružiník, ale strašilky přijímaly i listy růže, maliník nebo břečťan. Při troše péče v uvedených podmínkách se dožívají strašilky věku 1,5 až 2 roky.

Také tyto atraktivní strašilky jsou poměrně nenáročnými chovanci, a tak je mohu všem doporučit.

Velikost instarů strašilky a doba mezi jednotlivými svlékáními (měřeno u deseti exemplářů):

nstar délka kladélka [mm] délka těla s kladélkem [mm] doba mezi instary [dny]
průměrná minimální
a maximální
průměrná minimální
a maximální
1. 24,79 24-26 9,75 5—17
2. 28,69 27—31 18,44 12—23
3. 37,27 34—43 23,71 14—23
4. 2 45,71 42—30 24,83 16—35
5. 4 63,50 60-88 22,80 17-26
6. 6 80,50 77-85 25,30 17-38
7. 13 109,10 102—119 43,80 34—53
8. 18 135,50 130—142 59,75 58—81

Velikost posledních tří instarů samičky a samečka:

instar měřená část samička sameček
6. instar tělo + kladélko 85 mm 77 mm
  tykadlo 36 mm 35 mm
  přední noha 35 mm 35 mm
  střední noha 33 mm 32 mm
  zadní noha 41 mm 40 mm
  trn 2 mm
7. instar tělo + kladélko 110 mm 87 mm
  tykadlo 47 mm 48 mm
  přední noha 48 mm 45 mm
  střední noha 43 mm 43 mm
  zadní noha 55 mm 58 mm
  trn 4 mm
8. instar tělo + kladélko 142 mm 110 mm
  tykadlo 61 mm 51 mm
  přední noha 63 mm 57 mm
  střední noha 54 mm 52 mm
  zadní noha 78 mm 73 mm
  trn 9 mm